eXtremeMan Nagyatád

Ve čtvrtek 12.8. jsem s Tomášem a Ivošem vyrazila do Maďarska, kde se o víkendu konal 20.ročník závodu eXtremeMan. Na místo jsme dojeli v podvečer, právě včas na probíhající pastaparty :). Ubytováni jsme byli v malém domku se zahradou, nedaleko centra závodu.

Pátek probíhal ve znamení aklimatizace na místní podnebí - velká vlhkost+vedro, lehkého tréninku všech disciplín a vyřízení nezbytných předstartovních formalit. Jakákoli komunikace s pořadateli byla velice obtížná, jelikož ani jeden z nás neovládá maďarštinu. Odpoledne odevzdat věci potřebné na běh pořadatelům a vyslechnout technickou rozpravu v angličtině, která probíhala ve stylu - je to 20. ročník, tak už jistě všechno znáte :). Naštěstí se nám pak podařilo odchytit pořadatele, který ji vedl a doptat se na všechny doplňující otázky. Už během rozpravy se spustil ohromný slejvák, pršet přestalo až pozdě v noci.

Budík nám ráno zazvonil ve 3:50. Start závodu byl u 40km vzdáleného jezera. Autobus k jezeru pro závodníky bez doprovodu odjížděl ve 4:50. Po příjezdu na místo nás čekalo překvapení, díky nočnímu slejváku se nad jezerem vytvořila hustá mlha. Říkala jsem si: "Jezero velký jak kráva, někde tam 5 bójek, tak to bude ještě hodně zajímavý...". Voda sice byla průzračná, ale člověk neměl šanci vidět nad hladinou dál než 10 metrů. Teplota vody vyšplhala na 25°C - neoprény zakázány a tak jsem se rozhodla plavat v plavecký kombinéze. 

Připrava věcí do depa proběhla hladce. S prodlužující se frontou na toitoiky se na tvářích mnoha závodníků již začala objevovat mírná předstartovní nervozita. Před rozplaváním ještě každý absolvoval checkin čipů a vážení.

V 7:00 se ozval startovní výstřel a 420 závodníků vběhlo do mlhou zastřeného jezera.

 Plavali jsme 2 okruhy po 1,9km s výběhem z vody. V průběhu ke mě dvakrát přišla představa mě samotné ztracené kdovíkde uprostřed jezera netušíc jakým směrem se vydat, to mi pomohlo se ještě více soustředit na ostatní a hlavně si svojí skupinku nenechat za žádnou cenu uplavat. Vůbec nechápu, jak se nám to podařilo, ale postupně jsme našli a obeplavali všech 5 bójek. Po plavání ukazovaly stopky mezičas 1:19:02.

Následovala cyklistická část. Nejdříve jsme oklikou jeli 75km do Nagyatád a pak následovali 3 okruhy po 35km. Profil rovinatý. Občerstvovačky nás čekaly každých 25km (banány, Powerbar, voda, iont). Od začátku jsem si dávala také oblíbený solný tabletky. Jelo se mi dobře, snažila jsem se držet rychlost kolem 30km/h. Rovinatých 180km úspěšně zvládnuto za 6:12:46 :)).

V druhém depu jsem strávila 8 a půl minuty a poté se vydala na běžecký okruh vedený městem. Čekalo na mě 12 okruhů. Pořadatelé umístili u tratě plasmovou obrazovku, na které každý probíhající závodík mohl vidět v kolikátý okruh právě běží. V prvních dvou hodinách bohužel obrazovka nefungovala :(, a tak jsme se dokud ji nezprovoznili museli spolehnout na své výpočty. 

Teplota vzduchu šplhala přes 30°C. Na občerstvovačkách dávali mokré houbičky a na jednom místě byl dokonce chlapík, který závodníky sprchoval hadicí se studenou vodou - cool :).

Pocitově první půlmaraton rychlý, mezičas tomu bohužel neodpovídal. Potřebovala jsem colu, tu však na tomto závodě vůbec nikde neměli. 

Do cíle jsem doběhla v čase 12:15:35 a stačilo to na 7. místo v ženách. V cíli na mě čekal můj trenér Tomáš. Byla mi dána i možnost jít na kapačku :)), to jsem však s díky odmítla. Spousta závodníků však této příležitosti ráda využila. Při vážení po závodě jsem kupodivu vážila o půl kila víc :).

Závod se mi líbil, moc hezký prostředí. Plavání bylo o přežití, kolo jsem odjela poměrně slušně v rámci svých momentálních možností, běh kvůli vedru o dost pomalejší než bych si představovala. Celkově jsem se svým výsledkem spokojená :).

Druhý den se uskutečnila velkolepá ceremonie, na které všichni dostali certifikáty se svou fotkou a dosaženým časem a byli vyhlášeni a oceněni nejlepší závodníci. Po ceremonii jsme se vydali na cestu domů.